Simon Mol: Černošský bojovník proti rasismu v Polsku a „Antifašista roku 2003“

Simon Moleke Njie, v Polsku známější pod pseudonymem Simon Mol, je typickým bojovníkem proti rasismu a propagátorem multikulturní společnosti.

Do Polska se dostal ze své rodné Afriky v roce 1999 na pozvání PEN klubu, a pro člověka znajícího realitu dnešního světa není ničím překvapujícím, že v zemi požádal o politický azyl. Ve své žádosti uváděl, jak je doma strašlivě pronásledovaný, což se později ukázalo jako naprostá lež. Stejně tak jako v případě ostatních výrazně odlišných azylantů a jiných typů přistěhovalců, kteří podle propagátorů multikulturní společnosti přinášejí hostitelské zemi „obohacení", se nikdo neobtěžoval zjišťovat pravdu a okamžitě vylifrovat kamerunského spisovatele tam, odkud přišel.

Simon Mol, jak si začal africký přistěhovalec v Polsku říkat, se ihned zapojil do činnosti liberálních a levičáckých organizací, začal psát pro „polské" noviny a jeho literární díla šla na odbyt. Nejvíce ze všeho se věnoval boji proti rasismu a xenofobii ve své hostitelské zemi, která ho na základě jeho lží přijala, a za svou protipolskou činnost si vysloužil i „prestižní ocenění" Antifašista roku 2003.

Jak už u takovýchto slavných propagátorů multikulturní společnosti bývá, nezůstal Simon Mol pouze u slov a šíření mezirasového porozumění realizoval i prostřednictvím činů. Ačkoliv věděl, že je HIV pozitivní, tak vyhledával pohlavní styk s mladými Polkami, které o své nemoci nejen neinformoval, ale též po nich požadoval nechráněný pohlavní styk. Pokud jeho oběť proti tomu něco namítala, řádně ji vysvětlil, že požadovat po černochovi používání prezervativu je projevem toho nejhoršího rasismu.

Ke konci roku 2006 se po internetu začala šířit informace o Molově nákaze, ale sám Mol takovéto pomluvy, ač o své nákaze prokazatelně věděl přinejmenším od roku 1999, rezolutně popřel. V lednu 2007 spadla klec a náš protirasitický bojovník byl díky upozornění jedné z jeho obětí polskou policií zatčen. Jelikož hloupost některých lidí nezná mezí, tak je v současnosti známo celkem 14 nakažených obětí, jiné čekají na to, zda u nich nemoc propukne, a je vysoce pravděpodobné, že jsou nakaženy i další dívky, které policii dosud nekontaktovaly.

A jak Antifašista roku 2003 na své dopadení reagoval? Označil celou věc za proti němu zaměřený rasistický komplot a své stíhání za důsledek závisti jeho úspěchů u polských dívek. Ačkoliv by si zasloužil přinejmenším trest smrti, u soudu mu za úmyslné šíření pohlavní choroby hrozí relativně směšný trest.

Kde se stala chyba? Všude! Imigrační politika evropských zemí není v zájmu domácího obyvatelstva a umožňuje nerušený příchod takovýchto individuí a nové snahy z Evropské unie směřují k odstranění posledních zbytků suverenity jejích členských státu ve věcech imigrační politiky. Propagace zvrhlých myšlenek multikulturní společnosti otravuje lidi za peníze z jejich daní a je zákeřně zaměřována na mládež. Někteří lidé jsou tak hloupí, že považují sexuální styk s takovýmto „kamerunským umělcem" za cosi normálního a dokonce ohrožují sebe i své okolí smrtelnou nemocí.

Dotyčné dívky si svou hloupostí zkazily celý zbytek svého života. Ač si způsobily svou situaci samy, svým způsobem je lituji. Zcela pak lituji další lidí, kteří se smrtelnou chorobou od těchto dívek nevinně nakazí.

Co s tím? Nevěřit nesmyslům a lžím, ať již mají podobu primitivních pohádek o tom, že obrana společnosti proti záměrnému šiřiteli pohlavních chorob je rasismem, který je navíc vydávaný za nejhorší zlo světa, či podobu lží o prospěšnosti soužití s lidmi jako Simon Mol.