Trend propojování osobních blogů se zpravodajskými servery se projevuje v poslední době čím dál tím intenzivněji. Není se čemu divit, jedná se o vzájemně prospěšný vztah. Autor dostane čtenáře, které by si jinak musel získávat náročnější cestou a zpravodajský server získá textový materiál, který je atraktivní pro čtenáře a díky nim i pro inzerenty. Samozřejmě musí obě strany i něco obětovat. V případě autora se často jedná o volnost publikování svých textů na jiných místech, zpravodajský server riskuje zas pro něj nevhodné texty či například jeho zatažení do osobních sporů blogerů, které na něj přitáhnou odjinud. Jedním ze zajímavých efektů, který tento nový fenomén přináší, je i uvědomění si skutečnosti, že kvalita komentářů k různým událostem publikovaných v celostátních denících dosahuje mnohdy srovnatelné či nižší úrovně než kvalita komentáře k té samé události od kdejakého studenta na jejich blogu.
Zajisté není ničím překvapujícím, že se redakce či vlastníci snaží udržovat si na obsah blogů svůj vliv. Nemyslím tím pouze eliminování komerční inzerce, Aštarů Šeranů, vulgárních nadávek, porušování dohody o nepublikování těch samých textů na jiných místech či pornografického obsahu, ale i případy kontroly z hlediska politické správnosti obsahu, tak aby nebyli v rozporu s politikou konkrétního média. Nesporně jsou blogy umístěné na webech zpravodajských serverů pod daleko menší kontrolou než obsah tištěného periodika či jeho elektronické podoby, ale některé nedávné případy ukazují, že zdaleka nejedná o tak svobodné prostředí, jak by se možná mnozí mohli domnívat.
Jedním z varujících příkladů je zrušení tří blogů na iDnes.cz, konkrétně se jednalo o http://rezabek.blog.idnes.cz, http://jungwirth.blog.idnes.cz a http://krystlik.blog.idnes.cz. Sám za sebe mohu říct, že jsem znal pouze blog pana Jungwirtha, který byl svým obsahem opravdu hloupoučký. Nemá cenu jej dopodrobna popisovat, v tomto případě stačí odkázat blog Rostislava Hedvíčka s podobným obsahem či na text Vlastimila Podrackého, ve kterém tuto minoritní sortu emigrantů, kteří trpí nenávistí vůči své vlasti a internet jim slouží jako terapie, docela trefně popisuje. Důvod zrušení blogů odmítla iDnes vůbec komentovat s tím, že nic takového činit nemusí. Tak nějak se mi v tu chvíli vybavil Roger Scruton a jeho „Když dojde k zastrašování, instinktivně se stavím na stranu oběti.
Druhým případem se rušení politicky nepohodlných blogů ze strany slovenského deníku Pravda. Konkrétně se jednalo o blogy Ladislava Siváka (http://sivak.blog.pravda.sk), Viliama Černáka (http://cernak.blog.pravda.sk) a Róberta Švece (http://svec.blog.pravda.sk). Jelikož zdejší administrátor byl sdílnější, lze zjistit, že blogy zrušil ze dne na den na příkaz z vyšších míst, konkrétně na přání společnosti Perex, a.s., v rozporu s jejímiž zájmy jejich obsah byl. Zkrátka staré známé „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“. Pravděpodobným bezprostředním impulsem k vyhození blogerů byl útočný článek od Sergeje Danilova, ve kterém napadal Ladislava Siváka za to, že si v rozporu s názory masmédií dovolil psát o on-line encyklopedii Slovenská Metapédia pozitivně, a korespondence tohoto človíčka s redakcí. Z dotyčných blogů jsem znal před jeho zrušením blog Mgr. Róberta Švece, který na mě působil dojmem rozumného člověka, se kterým se dá v mnohém souhlasit, v něčem nesouhlasit a na některé z jeho názorů nemít vyhraněný názor.
Osobně jsme přesvědčen o tom, že soukromá společnost má a měla by mít právo rozhodovat o obsahu svých stránek, na nichž poskytuje bezplatnou službu (pokud se sama nezaváže jinak), ale některé z takovýchto politických zákazů dosti svědčí o úrovni mediální kultury v České republice i na Slovensku. Zvláště pokud přímo vlastník určuje, jaký blog smí existovat, lze jen velmi těžko věřit proklamacím našich deníků, že vlastník vůbec nezasahuje do jejich obsahu, tak aby byl v souladu s jeho konkrétními politickými a jinými ekonomickými zájmy.
Řešení otázky, zda provozovat svůj blog pod nějakým zpravodajským serverem a těžit tak z výhod, které mu poskytuje, nebo na nějakém nezávislém zahraničním webu typu blogspot.com či wordpress.com, které stojí stranou politických zájmů jednotlivých českých i slovenských provozovatelů, je věcí každého z nás a jednoznačná odpověď na takovouto otázku asi neexistuje.
0 komentářů:
Přidat komentář